Adam Borzič
Adam Borzič (*1978, Praha) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvaru. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí ((Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. V roce 2019 mu vyšel reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčič Vreme u Evropi i druge pesme. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě.
PÁTEK (1.9.)
Bar Bodenbach, 19:00
https://www.facebook.com/BarBodenbach
Autorské čtení
Ptačímu pískotu se neposmívej
Jsou balvany plné nahoty v zeleni lesa,
omývané řekou, ostružinový cukr chvíle.
A ještě existují vody léta, hluboké
a čisté, ve kterých mizí náhle osamělost.
Ptačímu pískotu se neposmívej,
může ti vytrhnout trn z paty srdce.
I na konci času lze projít bránou z roští
a vstoupit na mýtinu neznámého.
Existují obřady, vždy znovu mladé,
jako krev jahody, jak vůně jehličí.
Ještě lze zmizet uprostřed dne. Zmizet
a stát se průsvitnou písní dechu.